Johannes Brahms komponoval Německé rekviem v polovině šedesátých let 19. století, krátce po úmrtí své matky. Hluboce dojemné dílo pro sopránové a barytonové sólo, sbor a orchestr je skladatelovou nejrozsáhlejší jednotlivou kompozicí. Žádné jiné dílo nezískalo Brahmsovi větší mezinárodní uznání. Po jeho prvním kompletním provedení v Lipsku v roce 1869 byl tvůrce vnímán jako jeden z vůdčích skladatelů své doby. Nebylo to první rekviem v němčině, ale první, ve kterém skladatel sestavil svůj text z Bible v německém překladu Martina Luthera. Je to soustředěný osobní výběr, který promlouvá k lidem a snaží se jim nabídnou naději a útěchu. Jemně fantaskním způsobem dirigent Christian Thielemann předvádí svůj niterný vztah k Brahmsově neobvyklému a téměř nepostižitelnému pohledu na svět.