Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá.